Úvodní stránkaVýzkumná zaměřeníGrantySpoluprácePublikaceOdkazy

Výzkumná zaměření

Stresy rostlin (lidé: Arnoštová, Arshad, Baránková, Husičková, Ilík, Kouřil, Kučerová, Lazár, Lyu, Melkovičová, Nauš, Nosek, Nožková, Pavlovič, Prčina, Stolárik, Špundová)
Nepříznivé („stresové“) vnější podmínky výrazně ovlivňují biofyzikální procesy probíhající v rostlinách, jako např. fotosyntézu, dýchání nebo transport látek. Studium těchto změn má zásadní význam pro porozumění životní strategii rostlin v měnícím se vnějším prostředí. Při výzkumu používáme celou řadu tradičních i moderních fyzikálních a biochemických metod (měření obsahu fotosyntetických pigmentů, chlorofyl-proteinových komplexů, měření parametrů fluorescence chlorofylu, rychlosti asimilace CO2 a vývinu O2, optických spekter listů, aktivity enzymů, šíření elektrických potenciálů po rostlině). Experimentálně získaná data také teoreticky simulujeme na základě matematických modelů popisujících fyzikální podstatu daných procesů.

Reaktivní formy kyslíku v živých systémech (lidé: Dhingra, Ferretti, Kale, Kuchařová, Kumar, Pathak, Pospíšil, Prasad, Rác)
Reaktivní formy kyslíku (ROS), které vznikají částečnou redukcí nebo excitací kyslíku, představují biologicky velmi důležitou skupinu molekul. Vznikají v živých organismech při různých metabolických procesech a kvůli své schopnosti poškozovat buňky jsou spojovány s procesem stárnutí a s řadou chorob. My se zabýváme především studiem vzniku ROS v chloroplastech během světelné fáze fotosyntézy a rolí ROS v odezvě rostlin na nepříznivé vnější podmínky. K detekci ROS využíváme nejen klasické absorpční a fluorescenční metody, ale také elektronovou paramagnetickou rezonanci (EPR spin-trapping spektroskopie).

Strukturně-funkční vlastnosti nukleových kyselin a proteinů (lidé: Biler, Brabec, Čechová, Hrabina, Kašpárková, Kubala, Machalová Šišková, Prachařová, Stuchlíková, Šeflová, Zajac)
Zajímají nás především modifikace nukleových kyselin (zejména DNA) způsobené cytostatiky odvozenými od komplexů  přechodných kovů (platina, ruthenium, osmium). Zkoumáme mechanismy podílející se na rozlišení těchto modifikací v buňkách a analyzujeme možnosti opravy těchto modifikací. Výsledky našich studií nacházejí uplatnění při objasňování molekulárních mechanismů protinádorové účinnosti látek a při vývoji nových léčiv proti rakovině. Intenzivně se věnujeme také studiu struktury a funkce sodno-draselné pumpy (Na+/K+-ATPázy). Tento membránový protein je nezbytný pro udržování stabilního vnitřního prostředí živočišných buněk. Při výzkumu využíváme jak moderní fluorescenční metody, tak i metody molekulární biologie. Ve spolupráci s Katedrou fyzikální chemie také modelujeme trojrozměrné struktury důležitých proteinů a jejich dynamiku.

Lidský hlas a funkce hlasivek (lidé: Bainac, Phadke, Subbaraj, Šrámková, Švec)
Zabýváme se i biomechanikou a fyziologickou akustikou lidského hlasu. Studujeme procesy kmitání hlasivek u osob zdravých a nemocných s cílem zlepšit diagnostiku poruch hlasu. Pro sledování kmitů hlasivek používáme moderní metodu - videokymografii. Zabýváme se také zpěvním hlasem, u kterého studujeme biomechanické, akustické a fyziologické děje.


Katedra biofyziky

Přírodovědecká fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

© 2011 Katedra biofyziky
Vyrobil: Tvorba www stránek | Artprodesign.com