Úvodní stránkaVýzkumná zaměřeníGrantySpoluprácePublikaceOdkazy

Výzkumná zaměření

Stresy rostlin (lidé: Arnoštová, Arshad, Baránková, Husičková, Ilík, Kouřil, Kučerová, Lazár, Lyu, Melkovičová, Nauš, Nosek, Nožková, Pavlovič, Stolárik, Špundová)
Nepříznivé („stresové“) vnější podmínky výrazně ovlivňují biofyzikální procesy probíhající v rostlinách, jako např. fotosyntézu, dýchání nebo transport látek. Studium těchto změn má zásadní význam pro porozumění životní strategii rostlin v měnícím se vnějším prostředí. Při výzkumu používáme celou řadu tradičních i moderních fyzikálních a biochemických metod (měření obsahu fotosyntetických pigmentů, chlorofyl-proteinových komplexů, měření parametrů fluorescence chlorofylu, rychlosti asimilace CO2 a vývinu O2, optických spekter listů, aktivity enzymů, šíření elektrických potenciálů po rostlině). Experimentálně získaná data také teoreticky simulujeme na základě matematických modelů popisujících fyzikální podstatu daných procesů.

Reaktivní formy kyslíku v živých systémech (lidé: Dhingra, Ferretti, Kale, Kumar, Pathak, Pospíšil, Prasad, Rác)
Reaktivní formy kyslíku (ROS), které vznikají částečnou redukcí nebo excitací kyslíku, představují biologicky velmi důležitou skupinu molekul. Vznikají v živých organismech při různých metabolických procesech a kvůli své schopnosti poškozovat buňky jsou spojovány s procesem stárnutí a s řadou chorob. My se zabýváme především studiem vzniku ROS v chloroplastech během světelné fáze fotosyntézy a rolí ROS v odezvě rostlin na nepříznivé vnější podmínky. K detekci ROS využíváme nejen klasické absorpční a fluorescenční metody, ale také elektronovou paramagnetickou rezonanci (EPR spin-trapping spektroskopie).

Strukturně-funkční vlastnosti nukleových kyselin a proteinů (lidé: Brabec, Čechová, Hrabina, Kašpárková, Kubala, Machalová Šišková, Prachařová, Šeflová)
Zajímají nás především modifikace nukleových kyselin (zejména DNA) způsobené cytostatiky odvozenými od komplexů  přechodných kovů (platina, ruthenium, osmium). Zkoumáme mechanismy podílející se na rozlišení těchto modifikací v buňkách a analyzujeme možnosti opravy těchto modifikací. Výsledky našich studií nacházejí uplatnění při objasňování molekulárních mechanismů protinádorové účinnosti látek a při vývoji nových léčiv proti rakovině. Intenzivně se věnujeme také studiu struktury a funkce sodno-draselné pumpy (Na+/K+-ATPázy). Tento membránový protein je nezbytný pro udržování stabilního vnitřního prostředí živočišných buněk. Při výzkumu využíváme jak moderní fluorescenční metody, tak i metody molekulární biologie. Ve spolupráci s Katedrou fyzikální chemie také modelujeme trojrozměrné struktury důležitých proteinů a jejich dynamiku.

Lidský hlas a funkce hlasivek (lidé: Bainac, Phadke, Subbaraj, Šrámková, Švec)
Zabýváme se i biomechanikou a fyziologickou akustikou lidského hlasu. Studujeme procesy kmitání hlasivek u osob zdravých a nemocných s cílem zlepšit diagnostiku poruch hlasu. Pro sledování kmitů hlasivek používáme moderní metodu - videokymografii. Zabýváme se také zpěvním hlasem, u kterého studujeme biomechanické, akustické a fyziologické děje.


Katedra biofyziky

Přírodovědecká fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

© 2011 Katedra biofyziky
Vyrobil: Tvorba www stránek | Artprodesign.com