Katedra biofyziky Univerzity Palackého v Olomouci

Elektrická a jasmonátová signalizace v mucholapce podivné.

Masožravost rostlin je jednou z mnoha strategií, jak úspěšně kolonizovat biotopy chudé na živiny. Příslušnou adaptací jsou speciálně vyvinuté listy, nazývané pasti, které slouží k lákání kořisti, jejímu polapení a strávení. Pasti bývají většinou méně efektivní fotosynteticky, ale velmi efektivní v získávání živin z chyce né kořisti. Tyto živiny mohou později stimulovat fotosyntézu, a tedy i růst celé rostliny nebo její plodnost. Jednou z nejpozoruhodnějších masožravých rostlin je bezpochyby mucholapka podivná (Dionaea muscipula) – jediný druh rodu mucholapka řazeného do čeledi rosnatkovitých (Droseraceae). Od 18. století, kdy u ní jako u první rostliny byla objevena masožravost, se vědci usilovně snaží porozumět biologickým a biomechanickým senzorům této rostliny. Zatímco kdysi zakládali své závěry na pouhém pozorování, dnes máme možnost provádět různorodé analýzy a měření, abychom získali nové poznatky.