Katedra biofyziky Univerzity Palackého v Olomouci

Nanostruktury vzácných kovů můžeme z hlediska měřítka (či chcete-li, počtu atomů v dané struktuře) členit na nanoklastry (v průměru pod 2 nm) a nanočástice. Jedny vykazují fluorescenční vlastnosti, druhé pomáhají zesílit optické jevy molekul nacházejících se v jejich blízkosti. Fluorescenční vlastnosti lze využít při zobrazování biologických entit; zesílení optických jevů lze s úspěchem použít při detekci specifických biomolekul v buňkách či tkáních. Příslušné nanostruktury by tak mohly nahradit toxické organické či anorganické látky, které se v současnosti používají v zobrazovacích technikách v medicíně. Důležité je tudíž i prozkoumání biologického účinku připravených nanostruktur, např. ověřením viability buněk po aplikaci nanostruktur.

Počínaje lednem 2019 jsme se díky Grantové agentuře České republiky mohli začít plně věnovat výzkumu bimetalických a trimetalických nanostruktur, a to zkoumání nejen jejich syntéz a vlastností, ale ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze též jejich biologickým vlastnostem. V tomto výzkumu jsou aktivně zapojeni dva doktorandi, čtyři diplomanti, jedna bakalářka a několik výzkumných pracovníků z Katedry experimentální fyziky.

V druhé půlce srpna se konala spektroskopická konference ECSBM (European Conference on Spectroscopy of Biological Molecules) v Dublinu, Irsku, kde jsme měli zastoupení: doktorandka prezentovala část našich výsledků v rámci plakátové sekce.

Tento rok je též ve znamení hostujícího editorství v mezinárodním časopise Nanomaterials (MDPI, Švýcarsko), který je v první čtvrtině časopisů s tématikou nanomateriálů:

https://www.mdpi.com/journal/nanomaterials/special_issues/metal_semiconductive_nano