Úvodní stránkaAktualityO katedřeZaměstnanciVybavení a službyFotogalerieKontakty

Aktuality detail

1. červen 2019

Aktuality z říše masožravých rostlin


Začátkem dubna se konala konference Regulatory Oxylipins v belgickém Ghentu. V pozvané přednášce jsem shrnul naše výsledky, které jsme získali za posledních pět let. 

 

 

Elektrické signály mámo často spojované se živočišnými organizmami a lidmi. Elektrické signály však rovněž generují i rostliny, velmi často při poškození pletiva patogenem nebo herbivorem. Generují se v míste poškození a šíří se i do sousedních nepoškozených orgánů. V důsledku jejich šíření se v rostlinách akumuluje rostlinný hormon – kyselina jasmonová. Ta má velký význam a slouží na de-represi genů, které často kódují proteiny důležité pro obranu. 

Podobná signalizační dráha se vyskytuje i v masožravých rostlinách, kterými se zabýváme. Masožravé rostliny generují elektrické signály v odpovědi na dotyk a slouží na rychlý pohyb jejich listů modifikovaných v pasti. Lapací reakce rostliny musí být rychlejší nežli úniková reakce hmyzu. O co zajímavější je však zjištění, že rostlina po sérii elektrických impulzů akumuluje stejný fytohormon (kyselina jasmonová), jako běžná rostlina po napadení patogenem, což indikuje evoluční příbuznost mezi masožravostí a obranou. Navíc simulací útoku herbivora jsme schopní v rostlině vyvolat masožravou reakci – rostlina není schopna rozeznat původ podnětu. V obou případech kyselina jasmonová indukuje transkripci genů, které kódují trávicí enzymy sloužící na rozložení těla kořisti.

 

Jelikož elektrické signály v rostlinách jsou důležité pro vnímání prostředí rostlinama, jsou rostliny citlivé na různé druhy anestetik. Některé z nich úplně inhibují excitabilitu membrán a rostlina tak není schopná vnímat podněty ze svého okolí. A platí to nejen pro masožravost, ale i pro obranné mechanizmy.

 

Pokuď vás téma zaujalo, dozvíte se více v následujících reportážích v českém jazyce: 1, 2, 3

 


Autor: Doc., Mgr. Andrej Pavlovič, Ph.D.

Katedra biofyziky

Přírodovědecká fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

© 2011 Katedra biofyziky
Vyrobil: Tvorba www stránek | Artprodesign.com