Biofyzika je interdisciplinární obor na rozhraní fyziky, chemie a biologie. Studenti se učí porozumět základům moderních fyzikálních technik a aplikovat je ve studiu biologických systémů.
Katedra biofyziky (KBF) je garantem studia biofyziky na všech úrovních vysokoškolského studia (bakalářské, magisterské, doktorské). Studium probíhá v rámci dvou samostatných zaměření: Obecná biofyzika a Molekulární biofyzika. Absolventi mají praktické uplatnění v široké škále oborů, např. zdravotnictví, kriminalistice, farmacii, ekologii, zemědělství či potravinářství. Zároveň se mohou zapojit do základního i aplikovaného výzkumu fyzikálního, chemického, biologického či medicínského zaměření u nás i v zahraničí.
Výzkumným zaměřením KBF je studium stresů rostlin, tvorby reaktivních forem kyslíku v živých systémech, strukturně-funkčních vlastností nukleových kyselin a proteinů a studium lidského hlasu a funkce hlasivek. KBF spolupracuje jak s domácími, tak se zahraničními pracovišti z Evropy i zámoří.
KBF propaguje biofyziku i mezi středoškoláky v rámci projektu Badatel.
Reklamní prezentaci KBF ve formě videoklipu (avi) můžete shlédnout zde.
Na těchto webových stránkách získáte informace o všech aktivitách KBF. Přejeme Vám příjemné prohlížení a věříme, že se k nám zase vrátíte!
Život na Zemi je závislý na molekulárním kyslíku, který vzniká oxidací vody během fotosyntézy rostlin. Při neúplné oxidaci vody vzniká namísto molekulárního kyslíku peroxid vodíku, který se v přítomnosti přechodných kovů redukuje na velmi nebezpečný hydroxylový radikál. V důsledku přítomnosti nepárového elektronu má hydroxylový radikál schopnost oxidovat všechny organické molekuly v jeho okolí. V naší studii jsme ukázali, jak hydroxylový radikál postupně oxiduje aminokyseliny D1 a D2 proteinů ve fotosystému II vyšších rostlin. Molekulární mechanismus oxidace proteinů hydroxylovým radikálem jsme publikovali spolu s americkými kolegy ve vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).
Olomoučtí vědci z Centra regionu Haná si připsali další úspěch, o kterém informují i zahraniční vědecké časopisy. Biofyzik Andrej Pavlovič spolu s kolegy z Německa, Itálie i dalekého Japonska zkoumal účinky různých tlumících látek používaných u lidí a u zvířat. Jenže ne na nich, ale na rostlinách. A právě v olomoucké laboratoři byli vědci schopní zjistit, jak je možné, že dokážou anestetika uspat i je.
Nový pohled na rostliny a jejich vnímání okolního světa přinesla spolupráce vědců z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). V uplynulých dvou letech nahlíželi detailně do nitra masožravé rosnatky kapské (Drosera capensis) a porovnávali její elektrickou signalizaci a fyziologickou odpověď v případech, kdy polapí kořist nebo je mechanicky poškozena. Zjistili, že odezva rostliny na oba podněty je velmi podobná a masožravost se tak patrně vyvinula z obranných mechanismů rostliny.
Biofyzici z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) dospěli k nečekanému objevu, který boří zažitou představu o fotosyntéze smrku a jemu příbuzných rostlin a vnáší světlo do problematiky jejich evoluce.
English