Biofyzika je interdisciplinární obor na rozhraní fyziky, chemie a biologie. Studenti se učí porozumět základům moderních fyzikálních technik a aplikovat je ve studiu biologických systémů.
Katedra biofyziky (KBF) je garantem studia biofyziky na všech úrovních vysokoškolského studia (bakalářské, magisterské, doktorské). Studium probíhá v rámci dvou samostatných zaměření: Obecná biofyzika a Molekulární biofyzika. Absolventi mají praktické uplatnění v široké škále oborů, např. zdravotnictví, kriminalistice, farmacii, ekologii, zemědělství či potravinářství. Zároveň se mohou zapojit do základního i aplikovaného výzkumu fyzikálního, chemického, biologického či medicínského zaměření u nás i v zahraničí.
Výzkumným zaměřením KBF je studium stresů rostlin, tvorby reaktivních forem kyslíku v živých systémech, strukturně-funkčních vlastností nukleových kyselin a proteinů a studium lidského hlasu a funkce hlasivek. KBF spolupracuje jak s domácími, tak se zahraničními pracovišti z Evropy i zámoří.
KBF propaguje biofyziku i mezi středoškoláky v rámci projektu Badatel.
Reklamní prezentaci KBF ve formě videoklipu (avi) můžete shlédnout zde.
Na těchto webových stránkách získáte informace o všech aktivitách KBF. Přejeme Vám příjemné prohlížení a věříme, že se k nám zase vrátíte!
První trojdimenzionální model největšího stabilního superkomplexu fotosystému II, navíc v unikátním rozlišení, přinesl mezinárodní výzkum, na němž se kromě vědců z Nizozemska a Francie podíleli i zástupci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Roman Kouřil a Ravindra S. Kale. Výsledek jejich zhruba dvouleté práce nedávno publikoval prestižní časopis Nature Plants.
Život na Zemi je závislý na molekulárním kyslíku, který vzniká oxidací vody během fotosyntézy rostlin. Při neúplné oxidaci vody vzniká namísto molekulárního kyslíku peroxid vodíku, který se v přítomnosti přechodných kovů redukuje na velmi nebezpečný hydroxylový radikál. V důsledku přítomnosti nepárového elektronu má hydroxylový radikál schopnost oxidovat všechny organické molekuly v jeho okolí. V naší studii jsme ukázali, jak hydroxylový radikál postupně oxiduje aminokyseliny D1 a D2 proteinů ve fotosystému II vyšších rostlin. Molekulární mechanismus oxidace proteinů hydroxylovým radikálem jsme publikovali spolu s americkými kolegy ve vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).
Olomoučtí vědci z Centra regionu Haná si připsali další úspěch, o kterém informují i zahraniční vědecké časopisy. Biofyzik Andrej Pavlovič spolu s kolegy z Německa, Itálie i dalekého Japonska zkoumal účinky různých tlumících látek používaných u lidí a u zvířat. Jenže ne na nich, ale na rostlinách. A právě v olomoucké laboratoři byli vědci schopní zjistit, jak je možné, že dokážou anestetika uspat i je.
Nový pohled na rostliny a jejich vnímání okolního světa přinesla spolupráce vědců z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). V uplynulých dvou letech nahlíželi detailně do nitra masožravé rosnatky kapské (Drosera capensis) a porovnávali její elektrickou signalizaci a fyziologickou odpověď v případech, kdy polapí kořist nebo je mechanicky poškozena. Zjistili, že odezva rostliny na oba podněty je velmi podobná a masožravost se tak patrně vyvinula z obranných mechanismů rostliny.
English