Biofyzika je interdisciplinární obor na rozhraní fyziky, chemie a biologie. Studenti se učí porozumět základům moderních fyzikálních technik a aplikovat je ve studiu biologických systémů.
Katedra biofyziky (KBF) je garantem studia biofyziky na všech úrovních vysokoškolského studia (bakalářské, magisterské, doktorské). Studium probíhá v rámci dvou samostatných oborů: Biofyzika a Molekulární biofyzika. Absolventi mají praktické uplatnění v široké škále oborů, např. zdravotnictví, kriminalistice, farmacii, ekologii, zemědělství či potravinářství. Zároveň se mohou zapojit do základního i aplikovaného výzkumu fyzikálního, chemického, biologického či medicínského zaměření u nás i v zahraničí.
Výzkumným zaměřením KBF je studium stresů rostlin, tvorby reaktivních forem kyslíku v živých systémech, strukturně-funkčních vlastností nukleových kyselin a proteinů a studium lidského hlasu a funkce hlasivek. KBF spolupracuje jak s domácími, tak se zahraničními pracovišti z Evropy i zámoří.
KBF propaguje biofyziku i mezi středoškoláky v rámci projektu Badatel.
Reklamní prezentaci KBF ve formě videoklipu (avi) můžete shlédnout zde.
Na těchto webových stránkách získáte informace o všech aktivitách KBF. Přejeme Vám příjemné prohlížení a věříme, že se k nám zase vrátíte!
Videokymografická kamera je původní vynález člena Katedry biofyziky Dr. Jana Švece. Využívá se ke sledování kmitů hlasivek a slouží k diagnóze hlasivkových onemocnění v lékařské praxi. Nyní je ve spolupráci s odborníky z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR a s lékaři z Hlasového centra Praha vyvíjen software, který pohyb hlasivek z videokymografických záznamů detekuje a poruchy kmitání kvantifikuje automaticky.
Zástupci Katedry biofyziky navštívili Masarykovu střední školu zemědělskou v Opavě. Studenti dvou tříd si vyslechli prezentaci o stresu rostlin a jejich schopnosti se vypořádat s nepříznivými podmínkami prostředí. Studenti si také vyzkoušeli extrakci chlorofylu z listů pšenice a měření s několika přístroji používanými ve stresové fyziologii rostlin.
První trojdimenzionální model největšího stabilního superkomplexu fotosystému II, navíc v unikátním rozlišení, přinesl mezinárodní výzkum, na němž se kromě vědců z Nizozemska a Francie podíleli i zástupci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Roman Kouřil a Ravindra S. Kale. Výsledek jejich zhruba dvouleté práce nedávno publikoval prestižní časopis Nature Plants.
Život na Zemi je závislý na molekulárním kyslíku, který vzniká oxidací vody během fotosyntézy rostlin. Při neúplné oxidaci vody vzniká namísto molekulárního kyslíku peroxid vodíku, který se v přítomnosti přechodných kovů redukuje na velmi nebezpečný hydroxylový radikál. V důsledku přítomnosti nepárového elektronu má hydroxylový radikál schopnost oxidovat všechny organické molekuly v jeho okolí. V naší studii jsme ukázali, jak hydroxylový radikál postupně oxiduje aminokyseliny D1 a D2 proteinů ve fotosystému II vyšších rostlin. Molekulární mechanismus oxidace proteinů hydroxylovým radikálem jsme publikovali spolu s americkými kolegy ve vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).
English